Blog

Jak má vypadat seminární práce: Struktura a obsah

seminarni prace

Seminární práce jsou nezbytnou součástí vysokoškolského studia a zároveň prvním větším textovým výstupem, který student připraví úplně sám, a to často již v prvním semestru bakalářského studia. Psaní seminárních prací připraví studenta na tvorbu větších závěrečných vysokoškolských prací (bakalářské, diplomové, rigorózní, ale i semestrální). Seminární práce prověří studentovy schopnosti vyhledávat a analyzovat informace, zpracovat je a odprezentovat zjištěné výsledky na akademické úrovni. Co všechno musí obsahovat kvalitní seminární práce, jak správně rozvrhnout její strukturu a jakým chybám se při jejím psaní vyhnout? Připravili jsme si pro vás průvodce, který vám pomůže při psaní vaší první seminární práce. Projdeme si společně nejen její strukturu a povinné části, ale také různé praktické tipy pro její formální úpravu. S naší pomocí se po jejím předání v systému určitě můžete těšit na „áčko“.

Seminární práce

Seminární práce je jednou z vysokoškolských odborných prací, které studenti musí vypracovat v různých výukových předmětech nejen během celého bakalářského studia, ale následně pak i během magisterského studia. V závislosti na konkrétní vysoké škole, studijním programu, ale i počtu zapsaných předmětů se můžete každý semestr setkat minimálně s jednou seminární prací. Ta má zpravidla kratší rozsah než bakalářská nebo diplomová práce, menší počet povinných kapitol, ale také jednodušší formátování. Nejvíce se podobá nějakému odbornému článku publikovanému ve vědeckém časopise. V závislosti na tématu by měl být rozsah dobré seminární práce alespoň 5 normostran. Pokud je však téma obsáhlé, můžete jej zpracovat až na
20 normostran.

Struktura seminární práce

Dobrá struktura seminární práce je i přes její kratší rozsah mimořádně klíčová. Při delších bakalářských nebo diplomových pracích často příliš nezáleží na tom, jestli autor přesune nějakou informaci z jedné kapitoly do druhé, případně i vymění pořadí některých analytických kapitol. Nicméně při kratším rozsahu si nemůžete dovolit přeskakovat od jedné myšlenky k druhé nebo je vzájemně propojovat a komplikovat. Logicky navržená struktura seminární práce pomáhá čtenáři pochopit vaše myšlenky  a dosažené výsledky ve správném pořadí. Vám se díky předem stanovené struktuře bude práce mnohem snadněji psát a neztratíte se ve vlastních myšlenkách. Pro vytvoření struktury je skvělým pomocníkem myšlenková mapa. Nebojte se vzít do ruky velký papír a barevná pera. Všechna témata, informace a nápady, které byste chtěli
v seminární práci zmínit, si zakreslete do jednotlivých obláčků vaší myšlenkové mapy. Postupně se k nim můžete vracet a zařadit každý z nich na správné místo ve struktuře. Konkrétní příklad, vzor respektive šablonu struktury naleznete na konci tohoto článku.

Máte zájem o studium, ale potřebujete více informací? Kontaktujte nás.

Téma seminární práce

Téma seminární práce vám většinou pravděpodobně přidělí samotný vyučující. Někdy dostane každý student z ročníku naprosto stejné téma. Ovšem s tím rozdílem, že jej každý aplikuje na jiný region, průmyslové odvětví, skupinu obyvatelstva nebo časový rámec. Někdy však vyučující nechávají výběr tématu přímo na studentech. Ať už vyučující téma schvaluje, nebo ne, při jeho výběru byste si měli odpovědět na několik otázek:

  • Je toto téma relevantní pro daný předmět?
  • Je zajímavé i pro mě?
  • Má jeho zpracování nějaký pozitivní vliv na daný obor, nebo je alespoň přínosné pro mé spolužáky?
  • Najdu k tématu dostatek odborných zdrojů, které potvrdí mé hypotézy a závěry?
  • Dokážu téma zpracovat v dostatečném rozsahu? Nebo naopak, nebude příliš dlouhé?

Pokud jste si na většinu nebo všechny dotazy odpověděli ano, téma je více než vhodné ke zpracování ve formě seminární práce.

Obsah seminární práce

Pojďme rovnou na samotný obsah závěrečné práce. Ten můžeme rozdělit na formální a pracovní kapitoly, respektive části práce. Mezi ty můžeme formálně zařadit například úvodní, respektive titulní stranu, krátký abstrakt, ale také seznam použité literatury. Z těch pracovních by vám rozhodně v práci neměl chybět úvod, jádro a závěr. Právě jádro práce můžete rozdělit na další kapitoly, které si detailně rozebereme níže. Do seminární práce zpravidla nemusíte vkládat anglickou verzi abstraktu, poděkování, zadání (kterým zřejmě ani nedisponujete). Práce se nemusí vázat do pevných desek a nemusíte k ní psát ani resumé. Nyní se detailně podívejme na všechny samostatné části práce.

Úvodní strana seminární práce

V seminární práci nemusíte psát zvlášť úvodní a titulní stranu. Úplně vám postačí jen jedna, která bude obsahovat ty nejdůležitější informace. V tomto případě by na úvodní straně neměly chybět tyto údaje:

  • Celé jméno autora,
  • název seminární práce,
  • jméno školitele nebo vyučujícího,
  • název studijního programu a ročník,
  • název předmětu, pro který je práce zpracována,
  • název školy, fakulty, katedry nebo jiného pracoviště,
  • datum publikace této práce.

Na úvodní stranu můžete přidat i své kontaktní informace. Všechny zmíněné údaje nemusí být speciálně centrovány, protože se nejedná o práci, která by šla do profesionálního tisku. Máte-li od vyučujícího nějaký vzor, doporučujeme jej použít. Součástí úvodní strany může být i krátký abstrakt v rozsahu několika vět, který čtenáři v krátkosti představí téma a výsledky této seminární práce. Rovněž můžete v jedné větě připojit i krátké prohlášení o tom, že jste práci zpracovali zcela samostatně. Jde o jakési čestné prohlášení o neporušení autorských práv. Připojit můžete také 3–5 klíčových slov souvisejících s daným tématem.

Úvod seminární práce

Univerzální vzor pro úvod seminární práce neexistuje. V úvodu byste však rozhodně měli vzpomenout svou motivaci pro psaní konkrétního tématu (pokud jste si ji vybrali sami), ale i její společenský význam nebo přínos. Nezapomeňte nadefinovat klíčové pojmy, vyslovit vaši hypotézu nebo výzkumnou otázku a stanovit si cíle, které touto prací plánujete naplnit. V jedné větě můžete popsat také metodologický přístup a nastínit strukturu práce.

Jádro seminární práce

Předtím, než se pustíte do samotného jádra práce, byste měli čtenářům přednést několik povinných informací. Na začátku jádra vzpomeňte přehled současné literatury zabývající se podobným tématem (přesné tituly použité v práci budou až v bibliografickém seznamu), rozepište a vysvětlete některé důležité pojmy (terminologie) a popište metodologii vašeho výzkumu, tedy zda jste využili spíše kvalitativní, nebo kvantitativní přístup, jaké způsoby sběru dat byly pro vás relevantní, ale také jakým způsobem jste je zpracovali a vyhodnocovali. Na všechny zmíněné body máme v bakalářských a diplomových pracích samostatné kapitoly. Zde je jen logicky rozdělte do samostatných odstavců, případně označte jako podkapitoly.

Další částí jádra by měla být teoretická část. V ní analyzujete různé minulé či současné teorie související s tématem, popíšete jejich dosažené výsledky, případně je srovnáte s těmi svými a zdůvodníte, proč jste se rozhodli právě pro ty. Teoretická část může být krátká, věcná a stručná.

Nejdůležitější částí jádra je totiž samotná praktická, respektive empirická část. Tu můžete opět rozdělit na menší podkapitoly, ve kterých čtenář najde všechny důležité informace, případné výsledky v grafech či tabulkách, vaše komentáře k různým datům, ale také jakési vyhodnocení těchto výsledků.

Závěr seminární práce

V závěru seminární práce se můžete věnovat interpretaci vašich výsledků a porovnat je v kontextu s teoretickými přístupy. Vaši metodologii a výsledky můžete sami zhodnotit a popsat silné a slabé stránky. Nezapomeňte, i negativní výsledek je výsledek. Při takových pracích se cení zejména vlastní originální přístup. Vždy bude lépe oceněna práce, která byla vypracována poctivě a se zápalem, i když nepřinesla potvrzení hypotézy nebo vědecké otázky, než práce, která nemá žádný přínos nebo je jen kopií jiného přístupu. Práci můžete porovnat s jinými studiemi a na základě dosažených výsledků navrhnout, nebo naopak nenavrhnout další výzkum. Pokud jste dosáhli očekávaných výsledků, nezapomeňte zmínit i přínosy vaší práce a její využití v praxi.

Citování zdrojů v seminární práci?

Jak správně citovat zdroje v seminární práci a vyhnout se plagiátorství? Základem je poctivě přiznat každou použitou informaci, parafrázovat nebo přesně ocitovat jednotlivé literární zdroje a spolehlivě je uvést i v seznamu použité literatury. Vždy citujte podle nejnovější akademické normy nebo směrnice vaší konkrétní vysoké školy. Je však jedno, jestli budete celé názvy zdrojů uvádět v podstránkách pod čarou, nebo je jen označíte číslem a všechny vyjmenujete v bibliografickém seznamu. Hlavně uveďte všechny fyzické/papírové zdroje, jakož i ty webové, a to i v případě tabulek či jiných elektronických dat. O správném citování webových zdrojů jsme napsali i samostatný článek.

Seminární práce – šablona a vzor

Na závěr jsme si pro vás připravili i ukázkovou šablonu, respektive vzor seminární práce. Osnova kvalitní seminární práce by tedy rozhodně měla obsahovat následující části, respektive kapitoly:

  • Úvodní dopis s abstraktem
  • Úvod práce
  • Jádro práce
    • Literatura k tématu
    • Terminologie
    • Metodologie
    • Teoretická část
    • Empirická část
    • Výsledky
  • Závěr práce
  • Seznam použité literatury

Pokud je vaše téma rozsáhlejší a vyžaduje to, můžete do něj zařadit i přílohy. Jedná se většinou o různé rozsáhlé tabulky, grafy, mapy a jiné, zejména grafické výstupy. Přílohy, a to
i včetně obrázků či schémat bývají běžně součástí rozsáhlejších závěrečných prací a odborných článků a na konci se umisťují proto, aby nenarušovaly celkový vzhled a kontinuitu práce. 

Formátování seminární práce

Při formátování se nezdržujte žádnými speciálními experimenty. Použijte standardní 2,5 cm okraje, písmo Times New Roman nebo Arial velikosti 12, 1,5 řádkování a hierarchii nadpisů (H1, H2, H3). Číslování stran, ale i obsah můžete při takovém krátkém rozsahu zcela vynechat. Vyhněte se zejména nekonzistentnímu citování, zbytečné vatě, ale také nepřehledným grafům či obrázkům. Samozřejmostí by měla být špičková gramatika a odborný tone of voice (tón komunikace).

Panevropská univerzita

Studijní programy

Přes 20 studijních programů poskytuje nabídku, ze které si skoro každý vybere.

O panevropské univerzitě

Odkud jsme, kam směřujeme, čím se řídíme a na jak pevných základech stojíme?

fakulty

Většinou univerzity tvoří fakulty. U nás fakulty stvořily Panevropskou univerzitu. Proč? Jak?

Jsme panevropská

Stvořit vysokou školu býval pouhý sen. Za jednadvacet let jsme ale dospěli – stali se Panevropskou univerzitou!

Logo Panevropské univerzity

Chceš vstoupit do světa psychologie?

Zanech nám své jméno, mail a číslo a budeme tě kontaktovat s informacemi k přihlášení do studia.